Závod o humanoidní roboty se stal jednou z nejsledovanějších technologických soutěží desetiletí – a jasně se v ní rýsují dva tábory: Čína a Spojené státy. Každý z nich vede v něčem jiném. Čína má převahu v počtu hráčů, ceně a hlavně v reálné výrobě a dodavatelském řetězci. USA drží náskok ve špičkové umělé inteligenci, kapitálu a několika vlajkových firmách. Pojďme si rozdělit kolbiště.
Čína: výroba a dodavatelský řetězec
Nejnápadnější čínská výhoda je objem. Podle dat z ledna 2026 (Bloomberg s odkazem na analytiky Omdia) odeslaly čínské firmy v roce 2025 zhruba 90 % všech humanoidů na světě. Dvě firmy táhnou pole: Unitree a AgiBot dodaly dohromady přes 10 000 kusů. AgiBot vyrobil svůj 10 000. robot na konci března 2026, Unitree v prospektu k burzovnímu vstupu uvádí kolem 5 500 dodaných humanoidů za rok 2025.
Druhou výhodou je šíře nabídky. Z více než 160 výrobců humanoidů na světě jich přes 60 sídlí v Číně. Náš katalog to potvrzuje – čínské firmy chrlí modely napříč všemi cenovými i výkonnostními třídami: Unitree G1 a R1 pro výzkum, UBTech Walker S2 a AgiBot Lingxi X2 pro průmysl, Fourier GR-3 pro zdravotnictví, dále RobotEra L7, Galaxea R1 Pro, Kepler K2, EngineAI PM01 a desítky dalších. K nim se přidávají automobilky jako XPeng s modelem Iron nebo Xiaomi s CyberOne – firmy, které umí masovou výrobu z principu.
Třetí a možná nejdůležitější výhodou je cena. Když Unitree uvedl G1 za 16 000 dolarů, ukázal, jak hluboko umí čínský dodavatelský řetězec stlačit náklady. To není náhoda: oblast deltu řeky Jang-c’-ťiang se stala nejintegrovanějším klastrem pro robotiku na světě, kde výrobci sedí pár kilometrů od dodavatelů aktuátorů, převodovek a magnetů.
A právě dodavatelský řetězec je čínský trumf, na který je nejtěžší odpovědět. Čína kontroluje přibližně 70 % těžby vzácných zemin a kolem 90 % jejich rafinace a výroby permanentních magnetů – a právě ty jsou srdcem každého elektrického motoru v robotovi. Podle odhadů Čína ovládá zhruba 63 % globálního dodavatelského řetězce komponent pro humanoidy. Kdo chce stavět levné roboty ve velkém, dnes prakticky neobejde čínské díly.
USA: umělá inteligence, kapitál a vlajkové lodě
Spojené státy do souboje jdou z jiné pozice. Ve špičkové umělé inteligenci mají náskok, který se těžko kvantifikuje, ale je vidět. Klíčové foundation modely vznikají v USA: open-source NVIDIA Isaac GR00T se stal de facto standardem VLA modelů, na kterém staví i řada čínských firem. Vlastní AI platformy vyvíjejí americké Figure AI (model Helix) i Tesla. Náskok v základních modelech a čipech (NVIDIA dominuje hardwaru pro trénink AI) je americkou obdobou čínského náskoku v mechanice.
Druhou americkou výhodou je kapitál. Symbolem je Figure AI, která v září 2025 uzavřela kolo Series C nad miliardu dolarů při valuaci 39 miliard – mezi investory Nvidia, Brookfield, Intel Capital, Salesforce či Qualcomm. Takovou koncentraci rizikového kapitálu čínské firmy zatím nemají, byť rozdíl se stírá.
Třetí silou jsou vlajkové lodě s vysokou laťkou. Atlas od Boston Dynamics zůstává technologickým etalonem obratnosti se svými 56 stupni volnosti. Apollo od Apptroniku a Digit od Agility Robotics míří do průmyslu a logistiky, Figure 03 a Tesla Optimus jsou nejsledovanější projekty oboru vůbec.
Háček je v reálných počtech. Zatímco čínští lídři počítají dodávky na tisíce, americké vlajkové lodě jako Tesla, Figure a Agility v roce 2025 dodaly podle dostupných odhadů řádově po stovkách kusů. USA tedy zatím vedou v kvalitě a ambici, Čína v kvantitě a realizaci. Figure sice se svou továrnou BotQ (kapacita až 12 000 robotů ročně) a Tesla s milionovými cíli plánují tuto mezeru rychle zavřít – ale prozatím jde o plány, ne o odeslané kusy.
A co zbytek světa
Souboj není čistě bipolární. Evropa má silné technologické hráče: německou Neura Robotics s modelem 4NE-1, španělskou PAL Robotics, francouzskou Pollen Robotics s otevřeným Reachy 2 i Wandercraft. Mimo hlavní osu stojí kanadská Sanctuary AI s robotem Phoenix, izraelská Mentee Robotics i britská Engineered Arts s expresivním Ameca. Žádný z těchto regionů ale zatím nemá ani čínský výrobní objem, ani americký kapitálový a AI náskok.
Geopolitický kontext: proč na tom záleží
Humanoidi nejsou jen byznys, ale i strategická záležitost. Stárnoucí populace a nedostatek pracovní síly z nich dělají potenciální nástroj národní konkurenceschopnosti – kdo zautomatizuje výrobu a logistiku, získá náskok v celé ekonomice. Čínská vláda proto humanoidy a „embodied AI” zařadila mezi strategické priority a podporuje je státními penězi i regulací; symbolem je schválení burzovního vstupu Unitree jako první „embodied AI” firmy na čínském akciovém trhu.
Zároveň běží technologické tření. Americké exportní restrikce na nejvýkonnější AI čipy mají Číně zpomalit trénink modelů. Čína naopak drží páku v podobě vzácných zemin a magnetů – komponent, bez nichž se neobejde žádný americký robot. Vzniká tak vzájemná závislost: americká AI a čipy versus čínská mechanika a suroviny.
Kdo vede?
Jednoduchá odpověď neexistuje, protože každá strana vede v jiné disciplíně. Pokud měříte odeslané roboty, cenu a kontrolu dodavatelského řetězce, jasně vede Čína. Pokud měříte špičku umělé inteligence, hloubku kapitálu a technologickou ambici vlajkových modelů, vedou USA. Skutečně zajímavé bude sledovat, která strana dřív doplní, co jí chybí – jestli Čína dotáhne AI, nebo USA dotáhnou výrobu a osamostatní se od čínských komponent. Souboj o humanoidy je teprve v prvním kole.