Humanoidní roboti se slibují už desítky let. Honda Asimo chodil po pódiu už na přelomu tisíciletí, a přesto zůstal drahou kuriozitou. Proč tedy zrovna roky 2025 a 2026 označuje celý průmysl za skutečný zlom? Protože poprvé v historii se ve stejnou chvíli sešly čtyři síly, které dohromady mění laboratorní demo na produkt: levný hardware, použitelná umělá inteligence, sériová výroba a obří kapitál. Pojďme je projít.
1. Hardware najednou zlevnil o řád
Nejviditelnějším signálem zlomu je cena. Když čínská Unitree uvedla model G1 za základní cenu 16 000 dolarů, otřáslo to celým oborem. Pro srovnání: logistický robot Digit od Agility Robotics se pohyboval v řádu čtvrt milionu dolarů. Unitree dostal celého chodícího humanoida na cenu lepšího ojetého auta.
Levný hardware mění hru ze dvou důvodů. Za prvé otevírá dveře univerzitám, startupům a menším firmám, které si dřív pokročilou robotiku nemohly dovolit – a víc experimentátorů znamená rychlejší pokrok. Za druhé ukazuje, že dodavatelský řetězec dozrál: motory, převodovky a senzory se vyrábějí ve velkém a jejich cena padá. Vedle G1 přibyla celá vlna cenově dostupných modelů jako Unitree R1 nebo Noetix N2.
Důležitý je i kontext: ještě před pár lety se „levný” humanoid pohyboval v řádu statisíců dolarů, protože každý kus se ručně sestavoval a klíčové díly – přesné převodovky a aktuátory – byly drahé malosériové komponenty. Tlak na cenu přitom nepřišel jednorázově: vedle Unitree zlevňují i další výrobci, takže celý segment vstupního hardwaru se posouvá z výzkumné kuriozity blíž ke spotřebnímu zboží.
2. Umělá inteligence konečně umí ovládat tělo
Levné železo bez „mozku” je k ničemu. Druhým pilířem zlomu jsou proto AI foundation modely pro roboty – konkrétně architektura VLA (vision-language-action). Místo ručního programování každého úkonu se robot učí z dat: řeknete mu běžnou řečí, co má dělat, on se podívá kamerami a sám vygeneruje pohyb.
Přelomovým momentem bylo, když NVIDIA v březnu 2025 zveřejnila Isaac GR00T N1 – podle vlastních slov první otevřený foundation model pro humanoidy. Že je open-source, je zásadní: stejně jako otevřené jazykové modely urychlily AI software, otevřený robotický model umožňuje desítkám firem stavět na společném základu místo toho, aby každá začínala od nuly. NVIDIA model demonstrovala na reálných robotech jako Fourier GR-1 a NEO Gamma.
Klíčem je trénink v simulaci. Roboti dnes posbírají tisíce hodin „zkušeností” ve virtuálním prostředí za zlomek času a ceny oproti reálnému světu. To, co dřív trvalo roky ladění, jde teď za týdny.
3. Z prototypů se stává sériová výroba
Třetím znakem zralosti je přechod od ručně sestavovaných kusů k výrobním linkám. A tady jsou dva odlišné světy.
V Číně jede výroba naplno už dnes. Podle dat z ledna 2026 (Bloomberg s odkazem na analytiky Omdia) odeslaly čínské firmy v roce 2025 zhruba 90 % všech humanoidů na světě, přičemž Unitree a AgiBot dohromady dodali přes 10 000 kusů. AgiBot vyrobil svůj 10 000. kus na konci března 2026; Unitree v prospektu k IPO uvádí kolem 5 500 dodaných humanoidů za rok 2025. Roboti jako UBTech Walker S2 nebo AgiBot Lingxi X2 už jsou vedeni jako sériová výroba, ne prototypy.
Na americké straně se zatím staví kapacita. Figure AI představila továrnu BotQ, jejíž první linky mají kapacitu až 12 000 humanoidů ročně, a firma deklaruje cíl 100 000 robotů během čtyř let. Podle vlastní zprávy Figure už dodala přes 350 kusů Figure 03 a zrychlila výrobu z jednoho robota denně na jednoho za hodinu. Tesla zase oznámila ambici vyrábět Optimus v milionových objemech – to je ovšem zatím cíl, ne realita. Rozdíl mezi „dodáno” a „plánujeme” je přitom podstatný a vrátíme se k němu v článku o souboji Číny a USA.
4. Kapitál teče proudem
Čtvrtá síla je peníze. Bez nich by ostatní tři nevznikly. A investice nabraly v roce 2025 ohromující rozměry.
Symbolem je Figure AI: v září 2025 uzavřela kolo Series C s více než miliardou dolarů při post-money valuaci 39 miliard dolarů. Mezi investory figurují jména jako Nvidia, Brookfield, Intel Capital, Salesforce nebo Qualcomm Ventures. Pro představu o tempu: valuace firmy rostla z 500 milionů dolarů (2023) přes 2,6 miliardy (2024) na 39 miliard (2025) – téměř osmdesátinásobek za necelé tři roky.
Kapitál ale nezůstává jen v USA. Unitree, oceněná v polovině roku 2025 zhruba na 1,7 miliardy dolarů, získala v roce 2026 souhlas s uvedením na šanghajskou burzu STAR Market a stala se první „embodied AI” firmou schválenou pro čínský akciový trh. Její tržby za rok 2025 vzrostly o 335 %.
A co na to dlouhodobé prognózy
Velké banky vidí obří trh – byť s velkou nejistotou. Goldman Sachs odhaduje, že trh humanoidů dosáhne do roku 2035 zhruba 38 miliard dolarů při více než 1,4 milionu dodaných kusů ročně; svůj dřívější odhad přitom zvýšil šestinásobně. Morgan Stanley jde dál a hovoří o trhu 5 bilionů dolarů do roku 2050, ovšem do tohoto čísla započítává celý ekosystém včetně dodavatelských řetězců a servisních sítí. Tak širokou prognózu je třeba brát jako směr, ne jako přesnou předpověď.
Proč zrovna teď
Žádná z těchto čtyř sil by sama nestačila. Levný hardware bez chytrého softwaru je jen drahá loutka. Skvělá AI bez levného těla zůstane v laboratoři. Výrobní linka bez kapitálu se nepostaví. A kapitál bez fungujícího produktu vyschne.
To, co dělá z let 2025–2026 zlom, je právě jejich současný souběh. Poprvé v historii máme dost levné tělo, dost chytrý mozek, rozjeté továrny i ochotu investorů sázet miliardy. Jestli humanoidi opravdu vstoupí do našich továren a domácností, rozhodne příští dekáda – ale brána, kterou tam mohou vstoupit, se otevřela právě teď.