BLDC motor (z anglického brushless DC, tedy bezkartáčový stejnosměrný motor) je elektromotor, který na rozdíl od klasických stejnosměrných motorů nepoužívá uhlíkové kartáče k přepínání proudu v cívkách. Místo nich přepíná proud elektronika podle polohy rotoru, kterou snímá ze senzorů. Tím odpadá hlavní opotřebitelná část běžných motorů a získává se vyšší účinnost, delší životnost, tišší chod a lepší poměr výkonu k hmotnosti.
Právě tyto vlastnosti dělají z BLDC motoru prakticky standardní pohon moderních humanoidních robotů. Motor sám je jen prvním článkem aktuátoru — k získání potřebné síly v kloubu se obvykle doplňuje převodovkou, která sníží otáčky a zvýší kroutící moment. Konkrétní volba převodu pak určuje charakter pohonu: vysoký převod s harmonic drive dává přesnost a sílu, nízký převod naopak vede ke kvazi-přímému pohonu (QDD) s dynamickým, „pružným” chováním.
Pro robotiku jsou důležité dva typy uspořádání. „Inrunner” má rotor uvnitř a hodí se pro vysoké otáčky, „outrunner” má otáčející se plášť venku a poskytuje vyšší moment při nižších otáčkách — to bývá výhodné právě v kloubových pohonech. Mnoho výrobců, mimo jiné Tesla u Optima nebo Unitree u G1, si motory navrhuje na míru, aby vytěžilo maximální moment z co nejmenší a nejlehčí jednotky.
Klíčovou výhodou BLDC motoru v humanoidech je přesná řiditelnost: elektronika dokáže plynule regulovat otáčky i moment a okamžitě reagovat na zpětnou vazbu ze senzorů. Díky tomu robot dokáže jak vyvinout velkou sílu při zvedání břemene, tak jemně držet křehký předmět. BLDC motory navíc fungují i jako generátory — při brzdění kloubu mohou část energie vrátit zpět, což šetří baterii.