Humanoidní robot je robot, jehož stavba těla napodobuje člověka: má trup, dvě nohy, dvě paže s rukama a obvykle hlavu se senzory. Smyslem této podoby není napodobit člověka samoúčelně, ale praktická úvaha — náš svět je celý navržený pro lidské tělo. Schody, kliky, nářadí, regály, auta i pracoviště počítají s bytostí naší velikosti, která chodí po dvou a má ruce. Robot s lidským tvarem by teoreticky mohl tato prostředí používat beze změn, na rozdíl od specializovaných strojů, kvůli kterým je nutné prostředí přizpůsobovat.
Charakteristickým rysem je velký počet stupňů volnosti — typicky několik desítek — což dává robotu všestrannost, ale zároveň komplikuje řízení celého těla a udržení rovnováhy při chůzi po dvou. Právě bipední (dvounohá) chůze a obratná manipulace patří k nejtěžším úlohám robotiky, což ilustruje Moravecův paradox: co je pro člověka snadné, bývá pro stroj nejtěžší.
Pole je dnes překvapivě široké. Vedle průmyslových robotů, kteří míří do skladů a továren — Tesla Optimus, Figure 03, Apollo — existují cenově dostupné výzkumné platformy jako Unitree G1, dynamicky výkonný Atlas i roboti zaměření na domácnost nebo zábavu. Liší se výškou (typicky 120–180 cm), hmotností, nosností i mírou autonomie.
Humanoidi jsou často popisováni jako vrchol embodied AI. Realistický pohled ale rozlišuje hype od stavu věcí: zatímco hardware dělá rychlé pokroky, spolehlivá obecná autonomie v nestrukturovaném prostředí zůstává nevyřešená a většina nasazení je zatím pilotní nebo asistovaná teleoperací.