Stupeň krytí IP (z anglického ingress protection) je mezinárodně normovaný kód, který udává, jak dobře je zařízení chráněno proti vniknutí pevných částic a vody. Definuje ho norma IEC 60529 a setkáme se s ním u telefonů, hodinek i elektroniky. U robotů říká, v jak náročném prostředí mohou pracovat — jestli snesou prach v továrně, déšť venku, nebo musejí zůstat v čistém suchu.
Kód má tvar písmen IP následovaných dvěma číslicemi. První číslice (0 až 6) udává ochranu proti pevným tělesům a prachu: stupeň 6 znamená úplnou prachotěsnost. Druhá číslice (0 až 9) udává ochranu proti vodě: nižší hodnoty kapající a stříkající vodě, vyšší pak vodním proudům a ponoření. Třeba IP65 znamená zcela prachotěsné zařízení odolné proti tryskající vodě z libovolného směru, zatímco IP67 značí odolnost vůči krátkodobému ponoření do hloubky kolem jednoho metru. Pokud výrobce některou vlastnost netestoval, nahrazuje příslušnou číslici písmenem X (například IPX4).
Pro humanoidní roboty je stupeň krytí praktickým ukazatelem nasaditelnosti. Většina dnešních humanoidů jsou křehké výzkumné nebo pilotní stroje plné citlivé elektroniky, aktuátorů a baterií, a proto se drží v čistých, suchých vnitřních prostorách. Aby robot mohl pracovat venku, na stavbě, v dešti nebo v zaprášené dílně, potřebuje vyšší stupeň krytí — což ale komplikuje konstrukci, protože všechny klouby, senzory a otvory pro chlazení musejí být dobře utěsněné.
Odolnost vůči prostředí se proto stává konkurenční výhodou zejména u robotů mířících do průmyslu, logistiky a venkovních úloh, jako je Foundation Phantom, Digit nebo UBTech Walker S1. Při hodnocení robota se vyplatí všímat si, zda výrobce konkrétní stupeň IP vůbec uvádí — pokud chybí, zpravidla to znamená, že stroj je určen jen do chráněného prostředí. Robustní krytí je tak jedním z kroků na cestě od laboratorní ukázky k nasazení humanoida v reálném, špinavém a vlhkém světě.